Léta 1901 - 1939

Také v  Kyšperku první světová válka znamenala přerušení hospodářského rozvoje, ustává stavební ruch. Z města odcházejí na fronty první světové války muži, 43 z  nich na bojištích zahynulo. Ještě před utvořením ČSR bylo zastupitelstvo města orientováno na myšlenku vzniku samostatného státu. V dubnu 1918 se za Kyšperk zúčastnil setkání zástupců českých měst a obcí v Praze v Obecném domě starosta Alois Pavlišta. Po návratu při zasedání zastupitelstva vyjádřili zúčastnění podporu myšlence samostatnosti a jako důkaz své podpory udělili čestné občanství Karlu Kramářovi a Aloisi Jiráskovi. První schůze městského zastupitelstva v nově vzniklé ČSR se konala 29. října a poté následoval průvod městem.

Ve městě se od začátku 20. století modernizuje život. Připravuje se regulace Tiché Orlice a Lukavického potoka, obyčejné petrolejové lampy k osvětlení města jsou nahrazeny petrolejovými obloukovými lampami, podobnými těm, které se používaly na dráze. Byl postaven železniční most v Jankovicích. Modernizují se ale i místní živnosti a obchody, nyní už vybavené výkladnami a využívající reklamní prostředky. Z přelomu století pocházejí například Petříkův mlýn nebo Kryštofkova cihelna. Po staviteli Petříkovi nese dodnes název část města Petříkov u nádraží. V období poválečné konjunktury je ve městě vystavěna především pro zaměstnance na dráze nová část Kolonie, je započata stavba parní pily. V roce 1923 je ve městě zaváděno elektrické osvětlení. Proud byl nejdříve odebírán z elektrárny při mlýně Vondrových na Kunčicích, později byla síť napojena na Východočeskou elektrárnu v Hradci Králové. V letech 1926 - 1927 byl vybudován nový vodovod. Voda byla získána z místního zdroje nad mlýnem v Podskalí. Vodojem byl postaven na Kopečku.

K čistotě a lepšímu vzhledu města přispělo vydláždění důležitých ulic v roce 1930. Tato akce byla uskutečněna za podpory tehdejšího ministra Dostálka, který pocházel ze Šedivce. Meziválečné období bylo poznamenáno čilým stavebním ruchem. Bylo vytvořeno Malé náměstí na místě bývalých stodol /dnešní náměstí Svobody/, stavělo se Na Sádkách a u Bažantnice. Proti kunčickému mlýnu přibyla pila i s obytnými budovami, pokračovala výstavba v Kolonii, na Petříkově a před nádražím. Světová hospodářská krize ze začátku třicátých let naštěstí Kyšperk nepostihla tak prudce jako jiná místa v tehdejším Československu. Bylo zde tehdy několik podniků. Rovněž přítomnost dráhy poskytovala obyvatelům příležitost k obživě.

Město mělo čas od času příležitost přivítat významné představitele státu. Prezident Masaryk měl do města přijet v roce 1920 a zhlédnout stav provádění pozemkové reformy na okrese Žamberk. Paradoxem doby ovšem je, že v uvítacím výboru byl zastoupen také Karel Stubenberg, na jehož majetek se pozemková reforma vztahovala. Prezidentova cesta do Kyšperka byla ale nakonec zrušena. Do města naopak zavítal a ve školní kronice z roku 1923 potvrdil svým podpisem návštěvu ministr Václav Jaroslav Klofáč. Průvodcem po školách mu byl tehdejší zemský školní inspektor Vojta Beneš, bratr ministra zahraničních věcí a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše.

Ve 30. letech pobýval v Kyšperku malíř Alfons Mucha. Byl příbuzným Gustava Fischla, majitele zdejší textilní továrny. Celá rodina Fischlových měla smysl pro umění a kromě A. Muchy hostila i jiné umělce. V budově Masarykovy školy práce měl A. Mucha svůj ateliér a zde tvořil některá svá pozdní díla na zakázky například pražského Hlaholu, případně obrázek Bol dívky do městské kroniky. Na křižovatce pod Orlickou bránou bylo postaveno divadlo (dnešní tělocvična) a Divadelní ulice. Výstavba pokračovala i na Podměstí a v Lukavické (dnešní Komenského ulici). U silnice k Písečné byla otevřena v roce 1932 Masarykova škola práce (živnostenská pokračovací škola) - dnešní průmyslovka. Zvýšil se také počet obyvatelstva. V roce 1930 zde žilo 2392 lidí. Po záboru Sudet se do města z německých oblastí přestěhovalo dalších 300 lidí.

I v Kyšperku se rozvíjel politický život. Podle výsledků obecních voleb se dá zjistit, že zde působilo množství politických stran, z nichž se pravidelně do zastupitelstva dostávali zástupci těch stran, které také v celostátním měřítku byly nejsilnější. Tak například po volbách v roce 1927 dostali národní socialisté ve městě 470 hlasů, sociální demokraté 93 hlasy, národní demokraté 173 hlasy, strana živnostníků 231 hlasů, komunisté 106 hlasů a agrárníci 37. Od třicátých let se v  Kyšperku začínají prosazovat i stoupenci Národní obce fašistické. V obecních volbách v roce 1938 se jejich místní představitel stal dokonce jedním ze sedmi radních ve městě.